Když jsem poprvé vešel do obchodu Albert, zamířil jsem k pečivu.
Potřeboval jsem jídlo na celý den, především svačinu. Vedle základních potravin
jako jsou rohlíky, chleba, housky, celozrnné bagety nebo zapečené se slaninou,
jsem objevil na pohled jednoduché rohlíky plněné čímsi barevným. První
přepravka obsahovala zeleně zbarvené rohlíky, druhá zase oranžově. Zelené
rohlíky nesly název „rohlík se špenátovou náplní“, ty druhé „rohlík s boloňskou
náplní“. Musel jsem je oba vyzkoušet.
Jeden kus stál pouze 9,90,-, což už to mě mělo upozornit, že nepůjde o žádnou
lahodu. Pro tuto stránku se však hodily perfektně.
Začnu se špenátovou příchutí. První dotek mi prozradil, že
produkt byl upečen před dlouhou dobou, okraje totiž byly tvrdé jako kámen. Ty
jsem teda ulomil a hodil nedalekým holubům. Konečně jsem se dostal k části
se špenátovou náplní. Překvapivá ingredience, česnek, mě v krémové směsi
mile překvapila. Směs ale vypadala jako sesbírané zbytky posledního jídla z žaludku
mrtvoly drogově závislého ze seriálu Forever. A přesto jsem kousl, chuť
překonala vzhled. Nebylo to tak špatné. Během deseti kousnutí jsem byl opět u
tvrdého konce. Můj konečný dojem? Už nikdy si to nekoupím. Ne, že by to bylo
tak špatné, ale za ty peníze seženu mnohem chutnější výrobky.
Přešel jsem k boloňskému rohlíku. Opět jsem vyhodil tvrdý začátek a kousl si do oranžové, špagetové směsi. Bylo to horší než jsem čekal. Nadmíru "čerstvých" rajčat a papriky udělalo své. Bylo to kyselé a zároveň sladké, bylo to ledově mazlavé a vůbec ne dobré. Odhodil jsem zbytek rohlíku do koše a řekl si, že tímto končí hazardování s mým žaludkem.
Raději budu žít zdravě, kupovat si cheeseburgery a kebaby jako každý normální, zdravě žijící sportovec. A musím říct, že milkshake z McDonald's chutná mnohem lépe.
Rampa
Žádné komentáře:
Okomentovat